11. Leden, 2015
Zařazen do: Filmy — Klerik @ 11:18

Jak už jsem psal u druhého dílu, tak Hobbit je prostě natahovaná slátanina, která se dá smrsknout na jeden krátký film. Bohužel to Peter Jackson natáhl na 3 filmy [1. díl, 2. díl, 3. díl] a tak jsme 2 roky čekali, jak to asi s mistrem Pytlíkem dopadne. No vzhledem k tomu, že Hobbit je časově před pánem prstenů, tak nám bylo jasné, že přežije a to se také stalo. Hotovo, šmitec a je to za námi! Žádné grandiózní finále se nekonalo, podobně velkolepá bitva, jako byla v Pánovi prstenů 3, nepřišla a všichni budou žít šťastně až do časů Pána prstenů 1.

Pokud chcete ušetřit čas, tak na to nikdy nekoukejte a pokud chcete to nejlepší z filmů opravdu vidět, tak si pusťte konec dvojky a začátek trojky, kde líta drak Šmak, který je božsky udělaný - škoda, že ho zabijou, kdyby tam byl celou dobu, tak by ty filmy byly stravitelnější.

• • •
4. Leden, 2015
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 13:31

Zabíječ lidí je teprve druhá kniha v pořadí od Nathana Longa, celkově je devátá (předchozích 7 skvělých dílů napsal božský William King).
Jak už jsem psal o Zabíječi orků, tak Nathan Long do toho nedává tolik jako William King, ale přesto se jeho kniha o Zabíječi orků četla dobře a rozhodně nebyla špatná. Tento jeho druhý díl ukazuje, že se autor poučil, možná i z kritiky od čtenářů, a svůj styl vyprávění přizpůsobil původním knihám od W. Kinga. Spousta lidí by možná ani nepoznala, že se jedná o odlišného autora.
Příběh totiž nepostrádá absolutně nic a je právoplatným členem rodiny Zabíječe, na čemž má určitě zásluhu i již známé prostředí Nulnu a také známé postavy jako je třeba Ulrika nebo hraběnka. Odkazů na předchozí návštěvu města je opravdu mnoho a vy díky tomu vzpomínáte na předešlou knihu Zabíječ skavenů, která byla opravdu výborná. Autor na dění z předešlé knihy často sám odkazuje a rozvíjí tak povědomí o Nulnském městě i stokách a tunelech pod ním.

Ať už je to tím, že autor nemusel vymýšlet nové prostředí a nebo tím, že se pan Long dost srovnal, kniha je to prostě perfektní a není možné jí v sérii o Zabíječi vynechat. Vynechat ji není možné jednak z důvodu kvality, ale také kvůli celistvosti příběhu. Kniha totiž obsahuje mnoho věcí, které určují směr dalšího putování Gotreka za slavnou smrtí, ale na konci je také krátká pasáž <spoiler> s Šedým věštcem Thanquolem, který kupodivu stále žije. A i když už nemá zřejmě takovou pozici ve skavením společenství jako kdysi, stále Gotrekovi s Felixem nezapomněl, jak mu několikrát zhatili plány a nyní, když se dozvěděl, že se vrátili do Říše, tak proti nim hodlá podniknout nějaké kroky a bude jim určitě usilovat o život </spoiler>.
Osobně jsem o Thanquilovi moc rád četl, byl opravdu zajímavá a nepředvídatelná postava, která děj oživovala a dávalu mu přídavek určitého netypického napětí. Věřím tedy, že pokud bude Thanquol vystupovat i v další knize o Zabíječi, tak přiběh bude opět perfektní.

• • •
2. Leden, 2015
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 09:27

Minulý rok jsem byl dost špatný čtenář. Zatímco za rok 2013 jsem přečetl přes 20 knih, tak za ten loňský pouze 10 a jednu jsem rozečetl (konkrétně Zabíječe lidí, kterého čtu teď).
Přemýšlím proč tomu tak je a kromě obligátních odpovědí, jako třeba nedostatek času, nebo moc práce, nacházím také dvě odpovědi, které podle mě nesou hlavní část viny.
Za prvé jsem jeden měsíc úplně čtení vynechal a vedly mě k tomu dva důvody, tedy že jsem měl jít k očnímu a chtěl jsem mít zrak jako ostříž a jednak jsem ten měsíc chtěl co nejvíc naběhat, protože to bylo na přelomu září a října a to bylo na běhání prostě super počasí.
Za druhé jsem měl trochu smůlu na knihy. Na konci roku 2013 mě na chvilku od čtení odradilo Kladivo na čaroděje 5 a pak v květnu První čarodějovo pravidlo, o kterém jsem sice v blogu psal, že si další díly nakonec určitě přečtu, ale pak jsem to musel přehodnotit, protože opravdu nic tak odporného a zvráceného číst dál nehodlám (nahlédl jsem totiž do dalších dílů a autor pokračuje v již zajetých nechutných kolejích). Díky zklamání z těchto knih jsem čtení dalších knih hodně odkládal.

Pak už jsem měl ale na knihy docela štěstí a teď už mám v knihovničce připraveno hodně skvělých kusů (Kopřiva, Kotleta, Correia), takže věřím, že tento rok toho přečtu mnohem více.

• • •

Zařazen do: Hry — Klerik @ 09:07

O hrách už tu skoro nepíšu, je to z důvodu, že už prakticky nehraju. Celý rok sportuju a nebo čtu knihy, případně mrknu na nějaký ten film, ale na hry prostě nezbývá čas. Vyjímku ale tvoří především Vánoce :).
Z nějakého důvodu jsou Vánoce časem, kdy prostě pařím :). Minulý rok jsem dohrál přes Vánoce Serious Sama 3: BFE i s datadiskem Jewel of the Nile a letošní rok jsem dohrál Serious Sam: The First Encounter.
Serous Sam je jedna z mále 3D akčních her, které mě maximálně baví, protože mají příběh a je v nich spousta humoru.

No a protože mám letos  trochu delší dovolenou, tak jsem se ještě poohlížel po něčem a protože střílení jsem měl u First Encountera dost, tak jsem se poohlédl i po něčem trochu klidnějším a mám dva vítěze:

Trine Enchanted edition a Neverhood. Trine už jsem kdysi dohrál, ale tohle je nová vylepšená verze a navíc je konečně nativně pro Linux a Neverhooda jsem nikdy ve skutečnosti nedohrál do konce a dnes je ho možné na Linuxu spustit pomocí ScummVM, takže se hraje taky parádně :).

Vánoce a tyto svátky všeobecně jsou pro někoho časem klidu a pohody a pro mě časem, kdy u počítače neprogramuju, ale hraju hry :).

• • •
31. Prosinec, 2014
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 19:41

Ohňostroj :))

Teď mě napadlo, že bych si mohl do blogu doprogramovat kopírování zápisků, abych to nemusel dělat ručně :). No stejně to chci celé předělat na Flask, takže to sfouknu všechno najednou.

Mějte se v novém roce fajn! ;-)

• • •
30. Prosinec, 2014
Zařazen do: Filmy — Klerik @ 10:01

Jednou za čas se filmu dostane neskutečné reklamní masáže a někdy za tu reklamu nemusí studia ani platit. To je případ filmu The Interview, který vzal dnes tolik skloňovaného Kim Čong-una a zasadil ho do komického příběhu. Tím se filmu dostalo obrovské pozornosti různých skupin, které ani nemusí mít nic společného se skutečným terorismem nebo třeba komunismem nebo jakýmkoliv příbuzným tématem. Tyto skupiny se prostě chytly možnosti dělat "bugr" a tak ho dělaly. Tím na film strhly pozornost a tedy i nezaslouženou reklamu.

Nezaslouženou reklamu z důvodu, že film to není až tak dobrý. Pokud znáte filmy Setha Rogena, tak víte, že se mu občas podaří nějaký super vtip a člověk se opravdu od srdce zasměje, ale že má Seth problém s celistvostí a logičností příběhu a absolutně nezvládá žádnou akci (vzpomeňme na Zeleného sršně). Tímto vším trpí jeho filmy všeobecně a ani The Interview není vyjímkou - naopak horší je to v tom, že tento film Seth i spolu-režíroval, takže se nezvládnutá akce projevila ještě o něco víc.
Pozitivně mohu ohodnotit vlastně jen zhruba první polovinu filmu, kdy film jen vtipkuje a to je Sethova parketa. Nebudu hodnotit, že ty vtipy jsou dost často infantilní, případně už mnohokrát recyklované, to už je otázka vkusu, ale provedení a přednes (James Franco fakt zahraje asi cokoliv) je perfektní a párkrát mě to donutilo jít "do kolen", což je přesně splněný účel komedie.

Celkově film hodnotím na 65% - první půlka výborná a ve druhé slabší půlce se také najde pár okamžiků, které stojí za to, takže se nejednalo o vyloženě ztracený čas.
Nicméně je jasné, že pokud by se filmu nedostalo takové publicity, tak by s největší pravděpodobností zapadl a ani já bych ho možná neviděl. Toto si ale tvůrci filmu, v čele se Sethem Rogenem, dobře uvědomují a podle mě bylo toto kontroverzní téma zvoleno záměrně pro větší zviditelnění.

• • •
24. Prosinec, 2014
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 10:23

Stejně jako každý rok, tak i tento vám všem přeji krásné Vánoce. A stejně jako každý rok, tak i tento přidávám slečnu - tentokrát trochu odvážnější obrázek, ale co, vždyť jsou Vánoce ;-).

To je kočka, co? ;-)

 

• • •
21. Listopad, 2014
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 21:48

Knihy ze světa Warhammeru jsou prostě super, tenhle temný svět mě neskutečně baví. Gileadova krev je kniha, která nám Warhammer ukazuje z pohledu elfů v době, kdy už jich na světě je jen málo.Elfové jsou ale rasa, která bojuje až do úplného konce, takže i přes jejich nízký počet se vrhají do nebezpečí, aby ochránili i lidskou chátru. V této knize je opravdu vidět, jak propasný rozdíl je mezi elfy a lidmi - clověk by se až styděl za svůj původ.

Kniha nabízí všechno, co od Warhammerových knih očekáváte, ale opět příběhy podává novým a neotřeblým způsobem. V jednom komentáři ke knize jsem četl, že kniha v člověku zanechává stopu (asi ne těmito slovi) a s tím musím souhlasit, Gleadovi příběhy si budete ještě dlouho pamatovat.
Pro milovníky Warhammeru se jedná o naprostou povinnost.

• • •
8. Listopad, 2014
Zařazen do: Linux — Klerik @ 18:05

Tento týden vyšlo openSUSE 13.2 a já už aktualizoval většinu svých počítačů na tuto nejnovejší verzi. Musím uznat, že pánové ze SUSE opět odvedli skvělou práci a distribuce je opravdu dobře vyladěná - i když už se narazilo na pár bugů, které postihly i mě :) - nicméně se nejednalo o nic neřešitelného, takže v pohodě.

Tenkrát se musím zmínit o jedné úžasné vlastnosti, kterou nová verze openSUSE oplývá a tou je nestkutečně zrychlený boot. Už v minulých verzích jsem si na rychlost bootu nemohl stěžovat, ale to co předvádí distribuce teď, to už mi připadá jako malý zázrak. OpenSUSE 13.1 bootovalo do KDM přibližně 4 vteřiny (pak asi další 4 vteřiny na KDE po přihlášení). OpenSUSE 13.2 po grubu jen lehce problikne a je tam KDM. To je prostě neskutečné a absolutně to nechápu - tím spíš, že automaticky připojuji další šíťový disk přes NFS.

Takže neváhejte a upgradujte :).

Dodatek - jediný počítač, který jsem ještě na openSUSE 13.2 nepřevedl, je server, na kterém běží tyto stránky, protože pro něj ještě není hotový repozitář server:messaging. Hned jak bude dostupný, tak jdeme na upgrade i zde.

• • •
4. Listopad, 2014
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 15:18

Tak jsem dočetl první knihu od Nathana Longa, který navázal na ságu o Zabíječi Gotrekovi a jeho životopisci Felixovi. Jak jsem čekal, tak kniha v žádném případě nedosahuje kvalit předchozích dílů, které tak zručně sepsal William King. W. King do toho dával mnohem víc a nikdy se nejednalo o obyčejný příběh, ale o velkolepé dobrodružství s přesahem do budoucnosti světa Warhammer, které v člověku vyvolávalo pocit, že čte o opravdu důležitých a úžasných věcech - tento pocit prostě v knihách od Nathana Longa nenajdete.

Nicméně tím nechci říct, že je Zabíječ orků špatnou knihou. Čte se to poměrně příjemně, akce jsou popsány dobře a nápady knize rozhodně nechybí. Navíc se konečně dozvídáme něco o Gotrekově minulosti, což bylo v předchozích knihách skoro tabu. Do knihy tedy rozhodně jděte, ale musíte k ní přistupovat úplně jinak než k předchozím Zabíječům a nečekejte, že na knihu budete dlouho vzpomínat a uchovávat si ty tíživé pocity z nevyhratelných bitev.

• • •
Další strana